Back Mysterium Cosmograficum Afrikaans السر المقدس للكون (كتاب) Arabic Mysterium Cosmographicum BCL মুস্তেরিয়ুম কসমোগ্রাফিকুম Bengali/Bangla Mysterium Cosmographicum German Mysterium Cosmographicum Greek Mysterium Cosmographicum English Mysterium Cosmographicum Esperanto Mysterium Cosmographicum Spanish Mysterium Cosmographicum Estonian
| Mysterium Cosmographicum | |||
|---|---|---|---|
 Přední strana knihy | |||
| Autor | Johannes Kepler | ||
| Původní název | Prodromus dissertationum cosmographicarum, continens mysterium cosmographicum, de admirabili proportione orbium coelestium, de que causis coelorum numeri, magnitudinis, motuumque periodicorum genuinis & proprijs, demonstratum, per quinque regularia corpora geometrica. | ||
| Ilustrátor | Johannes Kepler | ||
| Země | Württemberské vévodství | ||
| Jazyk | latina | ||
| Námět | uspořádání sluneční soustavy | ||
| Žánr | popularizace vědy | ||
| Vydavatel | Georg Gruppenbach | ||
| Datum vydání | 1596 | ||
| Počet stran | 188 | ||
| Náklad | 200 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Mysterium Cosmographicum[pozn. 1] (do češtiny volně přeloženo Posvátné tajemství kosmu[3] nebo Tajemství vesmíru,[4] doslovněji jako Kosmografické mystérium či jenom Mystérium[5]) je první teologicko-astronomický spis německého astronoma a teologa Johanna Keplera. Poprvé byl vydaný roku 1596 v latinském jazyce v Tübingenu.
Kepler chtěl ve spise odkrýt boží principy vesmíru. Domníval se, že je odhalil, protože se mu podařilo sestavit takzvaný mnohostěnný archetypus model sluneční soustavy, jakkoli se později ukázalo, že je chybný. Tato hypotéza byla založena na umístění pěti platónských těles mezi sféry šesti tehdy známých planet a zároveň heliocentrické nauce Mikuláše Koperníka. Dílo se podrobně zabývá rovněž pohyby planet a jejich vzdáleností od Slunce. Ve vydání Mysteria pomáhal Keplerovi zejména jeho učitel a přítel Michael Mästlin.
De facto se jedná o teologické dílo. Kepler považoval vesmír složený z archetypů za jednotný a geometricky dokonalý obraz Boha. Zatímco Bůh Otec podle něj alegoricky představoval Slunce, duchovní i fyzikální centrum vesmíru, Bůh Syn představoval sféru stálic (nebeská klenba s hvězdami) a Duch svatý byl výrazem meziplanetárního prostoru přenášející sílu Slunce na planety, které se díky tomu pohybují. V Keplerově myšlení je patrný vliv Platóna i Mikuláše Kusánského.
Mysterium Cosmographicum je významná kniha pro astronomii. Stala se základem celého Keplerova díla a prvním významným krokem k modernizaci koperníkovské teorie. Johannes Kepler se jejím zveřejněním proslavil ve vzdělaneckých kruzích.
- ↑ CASPAR, Max. Kepler. New York: Dover Publications, 1993. 464 s. Dostupné online. ISBN 978-0486676050. S. 66. (anglicky) [dále jen Caspar].
- ↑ HORSKÝ, Zdeněk. Kepler v Praze. Praha: Mladá fronta, 1980. 243 s. S. 102. [dále jen Horský].
- ↑ BARKER, Peter; GOLDSTEIN, Bernard R. Theological Foundations of Kepler's Astronomy. Science in Theistic Contexts: Cognitive Dimensions. 2011, čís. 16, s. 99. [dále jen Barker & Goldstein]. (anglicky)
- ↑ HADRAVA, Petr; HADRAVOVÁ, Alena. Doslov. In: KEPLER, Johannes. Sen neboli měsíční astronomie. Praha: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-634-7.
- ↑ Horský, s. 100.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>